Amarilla je klisnička Českého teplokrevníka narozena 19. července
2004 ve Veltěži. Je to hnědka s lysinkou a třema bílýma nohama. Matka Amarilly: SM 2827 FERINA
(ČT) po: 2222 QUONIAM II-140 (A 1/2) z: 7-72 FORTUNA (ČT), otec Amarilly: 923 AMARILLO
(Holandský teplokrevník) po: ANIMO (patří k elitní skupině „špičkových plemeníků“; Od PK KWPN
obdržel „Ocenění za životní výkon“), z: FALLON (je dcerou VOLTAIRA a vnučkou FARNA. Toto krevní
spojení se objevuje u mezinárodních parkurových koní).
Klisna je mohutnějšího rámce s předpokládanou výškou mezi 165 - 175 cm v dospělosti. Jelikož jí je
nyní pouze 9 měsíců a je ve vývoji nelze uvádět bližší údaje o KVH (nyní 147cm)a další míry.
Všechny tyto bližší údaje budou uvedeny až v dospělosti klisny!
Pro mě jako pro každého koňáka byl velký sen mít vlastního koně a tento velký sen
se mi splnil 2. ledna 2005 kdy jsme si koupily společně se sestrou Blankou (také toužila po vlastním
koni) kobylku Amarillu. Když jsme se rozhodovaly pořídit si vlastního koně na podzim roku 2004,
stála před námi velice důležitá otázka – hříbě nebo dospělého koně? Shodly jsme se na hříběti
(kolem 1/2 roku). Pro hříbě jsme se rozhodly z důvodu vlastní výchovy a později si koně obsednout
a hlavně málo které hříbě si přinese s sebou nějaké zlozvyky nebo jiné získané vady... Prostě jsme
chtěly aby koník na nás byl zvyklý už odmalička a výchovu si přizpůsobily svým zvykům. Proč hříbě
Českého teplokrevníka? Od úplného začátku mezi koňmi jsem měla možnost se setkat převážně
s koňmi tohoto plemene (samozřejmě původ koní je odlišný) a tudíž volba byla jasná. Že to bude
kobylka, to bylo hned jasné hlavně proto, že jednoho dne si odchováme vlastní hříbě – pokud se
všechno bude dařit tak jak má...
Jelikož Amarilla pochází z naší vesnice, tak jsem věděla o jejím narození a později i o tom, že je na
prodej a tak jsme ani moc neváhaly, jelikož splňovala naše požadavky a představy. U ní mi nejvíce
vyhovovalo, že je tak blízko a mohla jsem jí téměř od 3 měsíců jejího života vídat, věděla jsem co
se s ní děje nebo neděje atd. Dohodla jsem se s chovatelkou o prodeji a pak už jsme jen čekali až
kobylka dospěje 6 měsíců, abychom si jí odvedli k nám do stáje...
Pro její velice nezralý (9 měsíců) věk se ještě moc nedá popisovat povaha koně... Zatím se jeví jako velice potřeštěné hříbátko se spoustou zdravého temperamentu v těle... V případě nějakého většího problému umí být pěkně hysterická. První 2 měsíce mezi námi byly docela velké boje, protože Amarilla neznala autoritu k člověku (od narození se o ní staraly převážně malé nezkušené děti, které si nedovedly poradit s jejími nedostatky a rozmary, tak si kobylka dělala téměř co chtěla...) a tak to občas dost skřípalo, ale nyní mohu říci, že je vše naopak a v relativním pořádku! Spoustu věcí se naučila, ale občas nás taky pěkně překvapí a vyvede z míry svými „nápady“. No snad ze spousty svých neřestí kobylka vyroste a bude z ní bezproblémový kůň – aspoň v to doufám a budu se snažit pro to udělat maximum.
Nyní si Amarilla užívá dosyta „dětství“ a jen se pase a dělá lumpárny ve výběhu s
ostatními koňskými kamarády... :o)) Občas vyrazíme společně na nějakou tu procházku na ruce
a to je tak nějak prozatím všechno...
Kolem třetího roku jejího života se začne kobylka lonžovat a později postupně obsedat... Já ani
sestra nemáme žádné sportovní ambice a tak Amarillu budeme využívat hlavně k rekreačnímu
ježdění, samozřejmě k tomu patří práce na jízdárně a nějaký ten skok přes překážky... Ale to je
zatím opravdu jen naše představa do budoucna a proto jsme si taky koně pořizovaly... Všemu
zatím necháme volný průběh a uvidíme co se bude nebo nebude za 2,5 roku roku dít! Spousta
věcí se ještě může změnit...
V naší fotogalerii najdete spoustu foteček pro lepší představu a posouzení exteriéru klisny. O tom jak se kobylce daří a jak pěkně roste se budu snažit průběžně informovat. Stejně tak i o pozdějším výcviku a následném obsedání... :o))