Jiřinka
Koza hnědá krátkosrstá
Charakteristika:
Mléčné plemeno vyšlechtěné převodným křížením původních strakatých a hnědých koz s
dovezenými kozly harckého plemene z Německa. Dříve se chovala jako bezrohá, dnes rohatost u
obou pohlaví povolena. Je středního tělesného rámce, pevné kostry s průměrným osvalením. Hlava
dlouhá a poměrně úzká, krk přiměřeně dlouhý, hřbet rovný, který přechází ve sraženější záď,
končetiny silné. Základní zbarvení hnědé s úhořím pruhem syté barvy po celé délce hřbetu až konci
ocasu. Existují odstíny červenohnědá, skořicově hnědá a tmavě hnědá. Černý trojúhelník za ušima
je charakteristickým znakem plemene. Mulec, vnitřek uší, břicho, holeň a paznehty černé, srst
krátká. Mléčná žláza úměrně veliká, struky středně dlouhé. Plemeno je odolné, rané, vhodné jak
pro individuální, tak stádový chov. Strojní dojení možné. Kozy jsou mléčné a plodné s dobrou
schopností pro zhodnocení krmiv. Plemeno má dobré mateřské vlastnosti a je vhodné ke křížení s
masným burským plemenem za účelem zlepšení zejména jatečné hodnoty kůzlat ve výkrmu. Živá
hmotnost koz 50-55 kg, kozlů 70-85 kg, výška v kohoutku koz 65-75 cm, kozlů 70-80 cm. Kozy jsou
chovány převážně v podhorských a horských příhraničních oblastech.
Zdroj: http://www.schok.cz/
Jiřinka a její využití u nás…
Jiřinka se narodila v prosinci roku 2007. Od 30. srpna 2008 dělá společnost na
zdibském statku Stejskalův dvůr. Celý příběh jak se Jiřinka dostala k nám na statek je popsaný pod
odkazem Povídání . Jelikož jsem se k ní dostala jen náhodnou, tak
pro ní nemáme jiné využití než "maskot stáje" a můj velký společník a mazel. ;o)
Samozřejmě jsem musela vyřídit veškeré papírování ohledně registrace, což teda jsem ještě
netušila, co vše se musí udělat a zařídit kvůli jedné koze. Bohužel na výběr jsem neměla a riskovat
nějaké sankce není potřeba. Zákon ukládá každému chovateli nebo majiteli registraci hospodářských
zvířat.
Postupem času si na statku zvykla, zabydlela se a mně dělá každodenní společnost při běžných
pracích, následuje mě na každém kroku a když se někde schovám lehce mě najde, pokud je to v
jejích silách. Když se stane, že se musím vzdálit a ona mě nemůže následovat, tak po celou dobu
do mého návratu je slyšet úzkostlivé mečení… To je nadávek za malou chviličku mé nepřítomnosti.
:o)
Povaha
Jiřinka je chytrá, pozorná, pěkně rozmazlená a především velice mlsná… Už
také chápu, když mi mamka říká, že jsem "mlsná jako koza". Ze všeho nejraději má všechno co se
dá sníst, takže není problém si jí "koupit" za něco dobrého. Všechny keříky a stromy na které narazí
velice ráda okouše a téměř zlikviduje, což je asi její velice oblíbená činnost - v tomto případě je to
pěkný likvidátor všeho možného. Když to nejméně potřebuji, tak se dokáže velmi dobře motat pod
nohama a nářadí, člověk si musí stále dávat pozor, protože Jiřinka klidně naběhne na vidle, lopatu
nebo koště a pěkně se praští o násadu, což bohužel kolikrát nelze ovlivnit, protože to je taková
rychlost, že se ani nestačím otočit.
V určitých chvílích si ráda přijde pro pohlazení, ráda se mazlí, ale to musí mít náladu a přijít sama a
taky jen na chviličku - nic se nesmí přehánět. Občas se stane, že je jak když do ní vlítl čert a to lítá,
poskakuje a řádí, že kolikrát nechápu, co všechno dokáže, ale stojí to za pozornost… Kousky
nevídané. :o) Jednoduše řečeno Jiřinka mi nahrazuje přítomnost psa.
Přes den je uvázána na statku, aby si mohla popásat a okusovat téměř co chce a čeká na můj
příchod. Já jí pak vypustím a může se pohybovat volně, proběhnout, vyřádit jak chce a následovat
mě na každém kroku, což jí nedělá žádný problém. Když se někam vzdálí, kde na ní číhá nějaké
nebezpečí, pak ví moc dobře, kdo jí ochrání a to je rychlost jakou se běží schovat ke mně… A to je
jedno jestli jí pronásleduje pes, kůň nebo cizí člověk.
Závěr
Na závěr bych chtěla moc poděkovat především paní Daniele Klusáčkové, že
Jiřinku přijala, umožnila jí pobyt na statku a během dopoledne kozenku vyvede ze stáje na pastvu.
Dále také velké dík všem ostatním co mi jakýmkoliv způsobem pomáhali.
Bohužel jsem se v dubnu roku 2009 z důvodu stěhování kobyly musela s Jiřinkou rozloučit a přenechala jsem jí chovateli, který se o ní jistě dobře postará a bude se mít jen a jen dobře. Její domov je nedaleko mého, takže se na ní mohu jít kdykoliv podívat jak se jí daří a kolik má kůzlátek… :o)
Více obrázků najdete ve fotogalerii.