Stěhování
Po mnoha a mnoha letech jsem byla nucena, z důvodu rozdílných názorů především ohledně zabezpečení koní v ohradě atd. …, opustit zdibský statek a najít si nové působiště pro mě a hlavně pro svou klisnu Amarillu, byl z prvního pohledu snadný, ale ve skutečnosti nelehký úkol, protože najít stáj, která by opravdu vyhovovala dle mých představ hlavně pro pohodlí koně, v dosahu několika kilometrů pro každodenní dojíždění nebylo zrovna zas tak snadné. Naštěstí mám v dosahu kamarádku Mílu Rambouskovou, která mi podala "pomocnou ruku" a nabídla mi ustájení na svém statku v Zálezlicích. Nebylo moc nad čím váhat a tak jsem 11. dubna 2009 Amarillu přestěhovala. Velké dík také patří tatínkovi kamarádky panu Karlu Rambouskovi, který mi ochotně kobylu převezl.
S naším stěhováním se změnilo pár zásadních věcí…
Především jsem tím ukončila svou dlouholetou péči o svého svěřence Lukáše, bohužel po 11 letech každodenní péče jsem se musela rozloučit… Přesto tento kůň zůstane navždy v mém srdci, kde má své místo nadále. Je to kůň s velkým srdcem a skvělý učitel. Jsem ráda, že jsem se o něj mohla starat a právě on se stal součástí mého života. Nyní zůstává v rukou své majitelky Daniely Klusáčkové a doufám, že o něj bude řádně postaráno.
Bohužel po velmi krátké době jsem se musela také rozloučit s kozenkou Jiřinkou, kterou jsem přenechala chovateli z Klecan. Bylo mi slíbeno, že bude využita k chovu a neskončí na pekáči, tak pevně věřím, že to tak opravdu bude. S Jiřinkou jsem si užila spoustu legrace a starostí zároveň… Jsem moc ráda, že mi mohla i po tak krátkou dobu dělat společnost a radost zároveň.
Každý konec znamená začátek něčeho nového…
Jak se říká: "Vše špatné, je pro něco dobré…" Zálezlice se nachází v okrese Mělník, což je pro mě cca 20km, takže to není zas tak daleko a každodenní dojíždění není problém. Amarillu jsem bez problému naložila, s vykládáním to bylo horší, protože couvat z rampy se jí moc nechtělo, ale nakonec jsem jí přemluvila… Do čtyřčlenného stádečka se začlenila výborně a bez žádných komplikací, vše proběhlo jak se patří, z čehož jsem měla opravdu velkou radost.
V letních měsících si Amarilla bude užívat pobyt na pastvině nonstop a v zimě
bude přes noc v prostorném boxe a přes den pobývat ve výběhu. Máme k dispozici menší pískovou
jízdárnu, což je něco pro mě. :o) Takže se může začít pořádně pracovat a stále se učit novým
věcem. Míla mi vždy, když potřebuji poradí a dělá společnost. Terén se mi zde velmi líbí, všude jsou
pole a louky podél řeky, nějaký lesík a vyhnu se silničnímu provozu, což je super a nehrozí žádné
nepříjemnosti... Zatím jsem narazila jen na velmi slušné lidi, kteří mi v případě řízení motorového
vozidla (auto, traktor, čtyřkolka atd.) jsou ochotni zastavit, vypnout motor a čekají, až s kobylou
projdu, aby se nesplašila… S takovým přístupem lidí jsem se ještě nesetkala a když tak velmi
zřídka. Na společných vyjížďkách nás vždy doprovází kamarádky dalmatin Artuš.
Dále mám k dispozici klubovnu se sociálním zařízením, sedlovnu a přes víkend mohu na statku
přespat.
Myslím, že se nám v Zálezlicích bude líbit. :o))